cs
Modrá krev - S01E06
První písemná zmínka o rodu je datována rokem 1280. A mezi prapředky patří i královský pár Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Jejich potomky jsou ovšem i další významné české aristokratické rody, například Colloredo-Mannsfeldové, Czerninové, Kinští, Kolowrat-Krakowští, Lobkowiczové, Schwarzenbergové a Sternbergové.Původní sídlo hornolužického rodu Nostitzů bylo na hradě Nostitz u Budyšína. Prvním Nostitzem v Čechách byl Hanuš z Nostitz, který se roku 1528 usadil v Praze. Tato rodová větev však nezasáhla významněji do českých dějin a v 18. století vymřela. Potomci Kašpara z Nostitz založili další rodové větve a získali významné postavení a majetek v Čechách.(Česká televize)
Více informacíEpizody
Modrá krev - S01E05
Mezi zástupci starobylého rodu Lobkowiczů dnes najdeme vědce, bankéře, politiky, opata, biskupa i bývalého opraváře televizí. Někteří zůstali v zemi svých předků i za cenu těžkých perzekucí, jiní odešli a dnes se vracejí zpět.Jméno rodu Lobkowiczů zná v naší zemi snad každý. Nese ho obrovské množství památných objektů, najdeme ho v učebnicích literatury, dějepisu, v románech, dokonce i na etiketách piva nebo vína.(Česká televize)
Modrá krev - S01E06
První písemná zmínka o rodu je datována rokem 1280. A mezi prapředky patří i královský pár Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Jejich potomky jsou ovšem i další významné české aristokratické rody, například Colloredo-Mannsfeldové, Czerninové, Kinští, Kolowrat-Krakowští, Lobkowiczové, Schwarzenbergové a Sternbergové.Původní sídlo hornolužického rodu Nostitzů bylo na hradě Nostitz u Budyšína. Prvním Nostitzem v Čechách byl Hanuš z Nostitz, který se roku 1528 usadil v Praze. Tato rodová větev však nezasáhla významněji do českých dějin a v 18. století vymřela. Potomci Kašpara z Nostitz založili další rodové větve a získali významné postavení a majetek v Čechách.(Česká televize)
Modrá krev - S01E07
Rod knížat a hrabat Colloredů se objevuje na historické scéně už před tisícovkou let v Itálii. Mansfeldové ještě o století dříve. Do Čech se Colloredové dostali za třicetileté války a usadili se na panství a zámku v Opočně. Po Vítězném únoru ve století minulém všichni do jednoho tuto zemi opustili. Dnes jsou tady zpět aspoň někteří. Na počátku 11. století získal praprapředek rodu Liobard Colloredo hrad Mels ve Furlandsku. To je poblíž dnešního italského Terstu. Zde později vystavěli hrad Colloredo. Na počátku 13. století se rod rozštěpil do několika větví. Po zavraždění Albrechta z Waldsteina a jeho druhů získali bratři Jeroným a Rudolf Colloredové v roce 1636 panství Opočno zkonfiskované dědicům Adama Trčky z Lípy, zavražděného spolu s Waldsteinem.(Česká televize)
Modrá krev - S01E08
Rod Kinských patřil po staletí k nejvýznamnějším aristokratickým rodinám v zemi. Jeho členové se zapsali do našich dějin zlatým písmem jako velcí vlastenci, mecenáši věd a umění i důležitých národních institucí. Historik Josef Pekař o Kinských napsal: “Rod Kinských znal se vždy k národu, z něhož vyšel. Tuto chválu zaslouží Kinští vskutku před mnohými jinými rody panského původu…”(Česká televize)
Modrá krev - S02E01
Modrá krev - S02E01
Ctíce předky ctíme sebe. Tak zní rodové heslo Bubnů z Litic a doyenka rodu, paní Eleonora, si celý život přála, aby na něj Bubnové nikdy nezapomněli... První zmínky o starobylém rodu Bubnů pocházejí z konce 14. století. Tehdy byli rytíři Bubnové z Hrádku pány na Hrádku též zvaném hrad Buben. Od jeho jména Bubnové odvozovali i erbovní znamení. Roku 1562 získal rod Bubnů panství a hrad Litice a Doudleby nad Orlicí, které se staly hlavním sídlem rodu. Mikuláš Bubna tu nechal vystavět nádherný zámek. S výjimkou století minulého, kdy si všechny hrady a zámky v této zemi přivlastnili soudruzi, jsou Doudleby v majetku rodu neustále. Roku 1629 byli Bubnové povýšeni do stavu svobodných pánů, o patnáct let později do stavu hraběcího. Smutná éra komunistické totality rozvála příslušníky tohoto rodu do mnoha koutů světa. A ti, co se rozhodli zůstat v milované vlasti, za to tvrdě pykali.(Česká televize)
O pořadu
První písemná zmínka o rodu je datována rokem 1280. A mezi prapředky patří i královský pár Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Jejich potomky jsou ovšem i další významné české aristokratické rody, například Colloredo-Mannsfeldové, Czerninové, Kinští, Kolowrat-Krakowští, Lobkowiczové, Schwarzenbergové a Sternbergové.Původní sídlo hornolužického rodu Nostitzů bylo na hradě Nostitz u Budyšína. Prvním Nostitzem v Čechách byl Hanuš z Nostitz, který se roku 1528 usadil v Praze. Tato rodová větev však nezasáhla významněji do českých dějin a v 18. století vymřela. Potomci Kašpara z Nostitz založili další rodové větve a získali významné postavení a majetek v Čechách.(Česká televize)